V zajetí...

15. července 2007 v 9:08 | Akee
...až do půl deváté.
.

Je sice nemilé, že sem začínám články dávat v menších časových odstupech, než bývalo dříve a nejspíš i než je zdrávo, ale dnes nemůžu jinak. Mám takovou radost, že mě nikdo nehoní a nestřílí po mě bolestivými věcmi flusačkou... :)
Ten chlap byl příšerný. Ať jsem běžela, kam jsem běžela, pořád byl za mnou. Nejzvláštnější bylo, že já , jakožto uprchlík, jsem vlastně nebyla sebou, ale byla jsem klasickým knižním hrdinou, mužem kolem pětadvacítky... A tedy jako knižní hrdina mužského pohlaví, jsem bez pocitu únavy míjela stromy a vybírajíc tu nejhorší cestu, doufala jsem, že chlapa setřásnu. Po nějakém čase si k sobě můj pronásledovník přizval malého človíčka, děcko, navlečené do zvláštního barevného hábitu, kterého oslovoval specifickým jménem /už nevím jakým/ a kterému hned poroučel "ať mě sestřelí". Okamžitě do mě, ten parchant malý, začal strefovat ze své flusačky náboje, které po dopadu na mé tělo příšerně zabolely... A já stále běžela, lesem, vyhýbala se nástražným kruhům, pořád do dáli lesa... Najednou přede mnou stál sráz, nebyl strmý, ale příkrý... a já bez váhání udělala krok vpřed a začala se kutálet dolů... Chlap zůstal stát na okraji srázu...
Pod srázem jsem se, neporaněná, postavila na nohy, šťastná, že chlap je ode mne vzdálen celý sráz a tudíž mám velký náskok, dostatečně velký, abych započala svoji svobodu.... Ale ono omyl, chlap přede mnou stál v plné své kráse a vrhl se na mě. Já skočila do vody, on za mnou. Začala jsem urputně plavat, ale zároveň jsem to vše vzdala s myšlenkou "No jo, on je pelikán, pelikánovi neuteču". Za chvíli mě chlap měl, vítězoslavně mě držel v rukou jako svou trofej. Snažila jsem se mu vysmyknout, ale bezúspěšně, věděla jsem, že mě má a že se mnou může provést cokoli... "Co se mnou budete dělat v jednu hodinu?" vyhrkla jsem... a za pár sekund jsem otevřela oči a uviděla krásu svobody.
...Děkuji za dar svobody, děkuji, že mě nehoní chlap, který plave jako pelikán... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.