V úsměvu je síla.

23. srpna 2007 v 9:35 | Akee





;)


/ Jsem nesmírně potěšena! Fakt že jo! Článek, se kterým jsem se včera pachtila do noci a zameškala tak večerní běhání, a který mi včera nešel zveřenit, a tudíž jsem jeho vypuštění přesunula na dnešek, nezmizel! Ne, není zmizelý, jak jsem se ještě před pár minutami domnívala, ale je celý, živý! (?).... je uložený v e-mailu. A je to ohromně potěšující... když ještě před chvílí, ač jsem se snažila to brát "sportovně", měla neuvěřitelný pech nad ztraceným časem...

Jinak, mám absolutně pročistěnou hlavu. Sledování východu slunce, ranní koupání v moři a běh podél pláže není vskutku k zahození.... :)

Ale to je nepatřící, teď už ke včerejšímu článku.../

;)





Úvodem mi promiňte malou statistickkou historii:

-Předvčerejškem, tj v pondělí, jsme navštívili Barcelonu a prohlédli si zejména FCBarcelonský football stadion. Poučné. Cestou zpět jsem si v moři, v zakázané zóně, rozrazila dříve zašívanou ránu na koleni a nebylo to zrovna bezbolestné. Ale zahojuje se to...
- A dnes jsme byli v Marilandu. To jest představení s delfínky a lachtany. A různé vodní atrakce, od tobogánů po černé díry...
Jo, to jest náš dovolenkový svět.

A kde je včerejšek? Později... V blízké budoucnosti se stane současností...

Ještě předtím něco o počasí....

Pobytuji tu již týden, ale stále jsem nepoznala pravý význam výrazu "teplé Španělsko"... Oblačno střídají deště a pampelišková denní hvězda zůstává převážně skryta za šedou pokličkou, neúprosně přikrývající hrnec značky Blanes... hmh

Dnes celé dopoledně chvástalo a Oskar vylezl až odpoledne, nutno ale říct, že své veškeré dopolední resty dohnal. Fajn.

(a nyní ke včerejšku)


Ale i přes veškeré pochmurno se tu a tam objeví sluncata v rozzářených tvářích.

Tváře jsou to převážně tmavé a prošpicované. Jsou španělské. Andrew, prodavač zmrzky na pláži a asi 20letý mladík, je toho živoucím důkazem.
Myslím, že jsem jako jedna z mála z té masy dosebezahleděných turistů mu začala jeho úsměvy pravidelně opětovat. A tak se započal náš "tlemící vztah" :).
A včera si chtěl bratránek koupit zmrzku a já šla s ním. Ano, šli jsme k tomu vysmátému mladíkovi, žonglujícímu borcovi, hráči na bubínek a nositeli těch nejúžasnějších piercingů (tyčka v uchu, dvojitý pierc. ve rtu, jazyk... a vím já co ještě... a myslím, že sem nemusím dodávat ani svou omrzelou leč oblíbenou frázi "jak povrchní" ... že.... ale je to tak).
A následně, po radostném zjištění, že neumí příliš dobře anglicky jsme se spolu "dali do řeči".... Bratrancovi prodal zmrzku a pak mě přinutil, protože věděl z dříve, z vidění mého blázněného focení čehokoli, že mám foťák, abysme se spolu vyfotili. Fotka mi leží v počítači, ale protože na ní vypadám extrémně trotlovsky a Andrew tam má zavřené oči, budu dlouho přemýšlet, zdali ji sem dám...
Když jsem odcházela z pláže, šla jsem si koupit zmrzku pro sebe. Vlastně bych si ji nekoupila, ale protože na mě z dálky cosi pokřikoval a bylo mi blbý přijít ke stánku bez koupení si něčeho, řekla jsem "so I want one icecream... stracciatella... :) "
Pak padla ještě nějaká slova, ode mne českoanglická, od něj španělskoanglická a s pro oba srozumitelným "bye" a úsměvem jsme se rozloučili... Při odchodu mi ještě za zády emotivně a divadelsky křičel "I miss you" :D.
Je to blázen.A asi jej miluju... /Doufám, že víte jak to myslím... jednou jsem psala: "Miluji mnoho lidí, ale málokomu dovedu být přítelem..." Je to tedy tento případ... nebo je to snad něco víc? ... nevím, ale nechci jsem psát zase kraviny.... myslím to ukončím... ...

Zkrátka si žiji svůj dovolenkový život. /But sometimes I fell so(always)sad... Mějte se...
... a žijte si své krásné životy.
:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cuzán Cuzán | Web | 25. srpna 2007 v 13:04 | Reagovat

Ou jé, tmavý Špaňel s piercingy! Toho se drž! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.