Zima, zima a tak dále

14. listopadu 2007 v 20:03 | akee
"ČEERT!" ...neslo se třídou, když paní BéBé vstoupila do třídy. A já z toho mám výtlem, kdykoli si na to vzpomenu... Blbá beruška totiž úterního dne vkročila mezi nás, za účelem znudit a znechutit nás po celou třičtvrtě hodinu. Jsme zvyklí na její modýlky, (viz beruškovské šatečky) ale tentokrát opravdu překvapila. K dokonalému vzezření čerta jí chyběl už jen ocas a kopyta... ač klapající podpatky by se daly jako kopyta také uznat. Takže fajn, z pančelky je čert bez ocasu.
Obávala jsem se, že se budu muset smát celou hodinu, Čert mě ovšem smíchu zprostil, tak jak to pekelníci umí. Byla jsem zkoušená...
Jináč, s Andrewem to nevyšlo. Aspoň prozatím. Email je sice prázdný, ale já to nevzdávám. Když to nepůjde po emailu, půjde to jinak. Na icq jsem si vyhledala všechny španělské Andrewy s věkem v rozmezí 18-22. Mnoho z nich je přímo z Katalánska a já doufám, že je mezi nimi i ten "můj". Teď ještě vyčkat, kdy se se všema těma Andrewama na icq setkám a nevzdávat se v pátrání. Zatím jsem měla možnost optat se jednoho, ten byl z katalánska, ten byl ve správném věku, nebyl to ale Ten Andrew, nýbrž příslušník Jehovovy sekty jasně tvrdící: "Sorry, darling, I don´t remember you." Fotka taktéž neodpovídala. Ale věřím, že jednou to vyjde. Yo, kéž by...
V Bibli jsem objevila přeskvělý text, o který se s váma musím podělit, je to v Izajášovi, 40, 28-31 =). Je to převelice povzbuzující, co jiného je hezčí, než přečíst si povzbuzení z knihy knih?
Ta škola je k zbláznění. Kazím, co se dá, a vyhýbám se jí, kdy se dá. Dneska jsem byla první 4 hodiny u doktora. Spala jsem do osmi, spoluasistovala mamce při starostování, navštívila doktorku, obdržela injekci a pak se šla podívat do školy na poslední 3 hodiny. Tu písu z fyziky jsem, řekněme, nějak nevystihla... Nešla jsem na francouzštinu a místo toho se celé odpoledne snažím pochopit účel kvantových čísel a orbitalů. Plyne mi z toho jediné, a to, že tohle je to poslední, co kdy někdy použiju...
A tak nějak taknějak žiju. A strašně se už těším, až opět vstoupím se snowboardem na sjezdovku. Tam se nic neřeší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paajik Paajik | Web | 15. listopadu 2007 v 21:07

Abych se styděla .. že jsem blbě pochopila minulý článek... mám v poslední době nějaký snížený chápání :D .. takže se veeeelice přeevelice omlouvám :).

Moc ti držím palce aby jsi Andrewa vypátrala .. i když to asi nebude lehký. Jinak s tou školou jsme na tom podobně .. kazím co se dá, ale doufám, že to ještě nějakým zázračným způsobem opravím ;).

2 Alqarin Alqarin | Web | 16. listopadu 2007 v 20:47

Tyjo, to je mi ale líto s Andrewem, zrovna tyhle věci, na kterejch záleží nejvíc, často nevyjdou...:-( Aspoň mi to tak přijde občas... Do té Bible bych se docela i podíval, jednu doma naštěstí máme...:-) No a s tou sjezdovkou, s tou naprosto souhlasim, já se taky nemůžu dočkat, tam prostě všechny starosti necháš za sebou, odvane je vítr, kterej fičí kolem tebe, či jak bych to nazval, snad je to srozumitelný...:-)

Komentáře jsou uzavřeny.