Příští týden jsem na horách, tak se loučím...

18. ledna 2008 v 9:57 | Akee
...básničkou (mírně depresivní, heh), kterou jsem složila v období letních prázdnin. Mějte se krásně... a tak... víte co :)

<<>*o*<>>
Mé myšlenky se v hlavě bijí
a nevím, jak souboj utišit.
Chtěla bych nebýt, nevím proč žít,
tak hledám východ v poezii.

Skutečnost a sny se pojí
jenom tomu, kdo žít umí.
Já nevím, jak si zasloužit
získat návod, jak sny žít...

Já nevím, jak psát rýmy stále,
dítě jsem, ne světaznalé.
Já nechci tento Váš svět znát,
jen chci tu místo, byť jen malé.

V zoufalstní se usmívám
(přetvářka).
Poznávám lidi kolem sebe...
Poznávám, že opak nebe
je právě to, co prožívám.

Nepláču. Do pláče je mi.
A byť mezi světy jiskří srážka,
tahle akce akční není.
A tohle vše je pouhá fraška...

Být konkrétnější? Ani za mák!
Nejsem vědec. Jsem jen ... co jsem?
Nejsem zdejší, jsem lidský opak.

Vlastně nevím, houby vím.
Houby umím, houby smím,
houby umím složit rým.


Bojím se života, proto jdu spát.
A proto doufám,
že už nikdy neuzřím světlo...
...světlo reality...
...vraha snů.

(do hajzlu s rýmy)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.